Jirko, emoce po vyřazení z play-up jsou ještě čerstvé. Jak bys popsal atmosféru v kabině bezprostředně po skončení zápasu?

V úvodu bych chtěl pozdravit všechny čtenáře. Atmosféra v kabině – no kde jen začít. Myslím, že už v hale hned po siréně to na nás všechny padlo. Zápas jsme měli dobře rozehraný, obrat v sérii byl na spadnutí, to prostě zamrzí. Ostatně naše společná fotka s diváky mluví za vše – moc úsměvu tam neuvidíte. Následně v kabině pronesli pár slov trenér i ostatní, což na náladě vůbec nepřidalo. Myslím, že nebudu mluvit jen sám za sebe, když řeknu že i nějaká ta slza ukápla (viď Baru). Byl to hodně emotivní konec série a vlastně tudíž i sezóny.

Série byla extrémně vyrovnaná. Kdyby ses mohl vrátit v čase, existuje jeden konkrétní moment nebo střídání, které bys chtěl změnit?

Jak říkáš, bylo to opravdu hodně vyrovnané. S každým dalším zápasem byla série opatrnější a chyb se kupilo méně a méně. Nejvíc to bylo vidět v našich domácích zápasech, kde padlo málo gólů a to ještě většinově z přesilovek, případně v našem tlaku ke konci zápasu. Každopádně za sebe mám určitě minimálně jeden moment, který bych chtěl vrátit. Jedná se o rozhodující gól na 7-8 ve druhém zápase přibližně minutu a půl před koncem, který padl po mé chybě. Bohužel jsme na něj nedokázali odpovědět a Plzeň se dostala do vedení 2:0. Kdo ví, jak by se série vyvíjela nebýt této chyby.

Co podle tebe nakonec rozhodlo ve prospěch Plzně?

Stoprocentně přesilovky. Nebyli jsme schopni až do posledního zápasu jedinou využít, zatímco soupeř měl přesilovky nebezpečné a dával nám z nich hodně gólů. Ve hře 5 na 5 si troufám říct, že jsme byli lepším týmem, ovšem v početní výhodě nás Plzeň rapidně přehrávala. Ve své podstatě to rozhodlo i pátý zápas – soupeř se v přesilovce dostal ve druhé třetině zpátky do zápasu a v poslední části využil dvě přesilovky a dostal se do finálního trháku, který už zůstal z naší strany bohužel bez odpovědi.

Letos jsi byl poprvé kapitánem. Jak těžká role to pro tebe byla?

Jestli to byla těžká role? Jak se to vezme. Někdy to bylo psychicky náročné, jelikož jsem hodně komunikativní s rozhodčími. Není jednoduché jim dát za pravdu, když je jiná než ta naše což :D Každopádně, co se týče vztahu s týmem, tak to vůbec těžké nebylo. Myslím, nebo spíš doufám, že mě všichni jako kapitána brali. Vycházel jsem se všemi dobře a jak už jsem říkal ve zhodnocení po posledním zápase, byla to pro mě čest vést tuhle partu a jsem na všechny NESKUTEČNĚ HRDEJ.

Jak hodnotíš základní část? Šli jste do vyřazovacích bojů v takovém rozpoložení, v jakém jste si představovali?

Zkusím to vzít stručně. Začátek za mě vcelku ušel, podařilo se uhrát pár těžkých zápasů. V listopadu přišel trochu útlum, výkony na hřišti vůbec nevypadaly tak, jak bychom chtěli a rok 2025 jsme zakončili čtyřmi prohrami v řadě. Myslím, že o vánoční pauze nikdo vůbec nedoufal, že bychom mohli hrát pátý zápas druhého kola play-up. Každopádně po novém roce přišlo rapidní zlepšení hry a základní část jsme zakončili sérií šesti výher. Do play-up jsme ovšem vstupovali s pokorou, ale věděli jsme, že když zopakujeme poslední výkony, nebo ještě přidáme, můžeme uspět.

Na který zápas v sezóně si rád vzpomeneš – ať už v dobrém, nebo ve zlém?

Ze základní části bych vybral těsný zápas na pražské Slavii, který jsme i přes několik klíčových absencí dokázali zlomit na naši stranu. Dále pak domácí zápas proti Milevsku v předposledním kole, kde jsme si dokázali, že zvládneme porazit i silné soupeře a dodali si potřebnou důvěru před blížícím se play-up. To pak bylo vrcholem celé sezóny. Zápasy byly nesmírně vyrovnané, vždy se hrálo do posledních vteřin. Nesmírně jsem si celé play-up užil. Nesmím zapomenout poděkovat všem divákům, kteří nás podporovali nejen v play-up. Zápasy by neměly, nebýt jich, takový náboj a my bychom neměli takové vzpomínky.

Cítíš, že se tým letos někam posunul?

Určitě ano. Každá sezóna, každý zápas vás posouvá, ať už méně nebo více, a to když se daří, i když se nedaří. Zapracovali jsme nové tváře do týmu, které si zvykly na dospělý florbal, to je vždy nejdůležitější. Obecně si myslím, že poslední roky pod Stáňou se nám dařilo zapracovávat nové hráče do systému a posouvat se jako tým. Nezbývá nic než Honzovi poděkovat a vyhlížet další sezónu pod novým trenérem (zdravím Káju).

Teď následuje zasloužené volno. Jak bude vypadat ve tvém podání?

Popravdě hlavně moje tělo ocení chvilku pauzu, play-up zápasy byly hodně vysilující a náročné. Každopádně venku už se začíná dělat hezky, což značí, že se blíží tenisová sezóna. K tomu nikdy neuškodí nějaká projížďka na kole a ti kdo mě znají, tak určitě ví, že já nepohrdnu žádným sportem :).