Jan Staněk působil na lavičce áčka celkem tři sezóny. Za tuto dobu se mu pokaždé podařilo dovést tým do nadstavbového play-up, ve kterém muži dvakrát skončili v prvním kole a letos došli až do dramatického pátého zápasu kola druhého.

Co tě vedlo k rozhodnutí skončit v roli trenéra?

Těch faktorů je tam poměrně víc, ne všechny bych chtěl komentovat, tak se ty hlavní pokusím nějakým způsobem shrnout. Hlavním důvodem je časová náročnost této pozice, kdy se to možná na první pohled nezdá, ale být na třech tréninkách týdně plus víkend zápas, kdy člověk zařizuje hladší průběh fungování celého týmu sám od A-Z není zas tak úplná sranda.

Poslední měsíce už to bylo hodně na sílu a myslím si, že nová nastupující generace, která od další sezóny může hrát za muže, si zaslouží člověka, který tomu může věnovat 100 % a i právě proto jsem se rozhodl svoji pozici opustit.

Dalším důvodem byla moje herní stránka. Chtěl jsem si taky užít pár posledních, ne-li poslední sezónu v roli hráče, který má čistou hlavu a florbalem se jde bavit a nic víc neřeší. Zatím ale můj zdravotní stav říká něco jiného, tak uvidíme.

Jak celkově hodnotíš svoje působení v této pozici?

Já si to nesmírně užil a doufám, že nejsem jediný. Někomu můj přístup chutnal, někomu ne a to je asi normální.

Hodně ale převládají smíšený pocity, a to hlavně díky nepovedenému úkolu = dostat zpátky Strakonice do NFL.

Změnil jsem po příchodu systém a víceméně i naše fungování na trénincích, mělo to svoje ovoce, ale jak už jsem psal, vždycky jsme pohořeli v play-up, což si zpětně budu dost vyčítat.

Kdybys mohl dát svému nástupci jednu radu, jaká by to byla?

Jednu jo? Já už mu jich dal a dám ještě hromadu…. Ne, hlavně se z toho nepo*rat, protože banda dospělých chlapů někdy dokáže být horší, než se může zdát : ). Určitě být svůj a v neposlední řadě, že i když to děláme pořád pro radost a zábavu (kde zároveň chceš něčeho dosáhnout), tak kamarádství musí jít občas stranou a ne každý to dokáže pochopit.

Na závěr bych chtěl poděkovat klubu za možnost a důvěru, kterou mi dal. Klukům za jejich čas, trpělivost a hlavně za zážitky. No a v neposlední řadě své manželce, která tohle moje florbalový bláznovství vydržela a celou dobu mě neskutečně podporovala.

Dalším, kdo končí, je Karel Šavrda. Ten uzavírá své působení na nejvyšší úrovni a dále bude nastupovat v dresu béčka. Za 18 sezón v dospělých kategoriích stihl Karel odehrát celkem 399 zápasů (z toho 357 za áčko), ve kterých posbíral neuvěřitelných 731 kanadských bodů (373+358) a také 497 trestných minut. Končí tak jedna z Legend, kterou bude ve všech číslech těžké dostihnout.

Jak dlouho jsi zvažoval ukončení áčkové kariéry?

Konec jsem zvažoval už před startem sezóny. Přeci jen s věkem přibývají nejen zkušenosti, ale i jiné povinnosti. Chtěl jsem si ale dát ještě jednu poslední sezónu a už od začátku jsem věděl, že v A-týmu bude definitivně poslední.

Během podzimu jsem se navíc stihl oženit, takže bylo jasné, že budu mít i jiné starosti než jen florbal. To si ale dělám trochu srandu – mám doma velmi tolerantní a milou paní, která se naopak přidala do florbalové rodiny jako trenérka přípravky. Od příští sezóny budeme v této kategorii působit oba a na to se už moc těším.

Na které okamžiky z průběhu kariéry budeš rád vzpomínat?

Za tak dlouhou kariéru je těch momentů opravdu hodně a těžko se vybírá jen něco.

Na začátku to byly hlavně legendární cesty na zápasy, kdy byl florbal ještě hodně amatérský a o to víc zábavný. Pak přišly první sezóny v mužích, kdy se nám dařilo a postupně jsme se posouvali výš až do Národní ligy. V té době jsme s Budějovicemi hráli nejvyšší soutěž v Jihočeském kraji, což byl velký milník.

A samozřejmě poslední jízda v play-up, která je ještě čerstvá v paměti. Jsem rád, že jsem mohl kariéru zakončit právě v takových zápasech – a poslední vteřiny strávit, jak jinak, než na trestné lavici.

Zapomenout nemůžu ani na letní turnaje, které jsou moje srdcovka. Zážitků z nich je spousta… ale většina z nich asi zůstane raději neveřejná.

Co bys poradil nastupujícím hráčům, aby v kariérních statistikách dosáhli podobně skvělých čísel jako ty?

V první řadě je potřeba odehrát opravdu hodně zápasů – bez toho se vysoká čísla v gólech, bodech ani trestných minutách sbírat nedají.

Základ je starat se o své tělo, aby člověk mohl hrát co nejdéle na co nejvyšší úrovni. A pak samozřejmě makat naplno, bez toho to nejde.

Teď už se těším, až budu chodit na zápasy jako divák, sledovat nové mladé naděje a samozřejmě i jednu dvaadvacetiletou legendu. Pár tipů na to, kdo by mohl moje čísla překonat, už mám – a budu jen rád, když se to někomu podaří a budu mu moct osobně pogratulovat.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem fanouškům, kteří chodí na naše zápasy. Od příští sezóny už budu stát na druhé straně a fandit s vámi.

Jaroslav Velek se rozhodl pověsit gólmanskou výstroj definitivně na hřebík. Za 14 sezón v mužích strávil Jarda mezi tyčemi celkem 7748 minut ve 208 utkáních, během kterých obdržel 827 gólů a vychytal 76 výher (jedenkrát dokonce s čistým kontem). Kariérní průměr obdržených branek na zápas tak Jarda udržel na krásné hodnotě 3,98.

Končíš v poměrně mladém věku, co bylo hlavním důvodem?

Ahoj, ahoj, na začátek zdravím všechny čtenáře. Jeden z hlavních důvodů byl ten, že trenérský štáb mě stále nebyl schopen nasadit do první lajny na pravé křídlo. Vzhledem k naší impotenci v zakončení absolutně nelogický a dále neakceptovatelný krok. Myslím, že Stáňovi by nevadilo, kdybychom si role prohodili, ale další členové vedení A-týmu s tím nejspíše měli problém. Proto Stáňa také rezignoval, protože vedení týmu nemohl mít pevně ve svých rukou. Snad nedostanu dodatečně nějakou pokutu za tyhle prohlášení, ale myslím si, že jste si zasloužili vědět pravdu.

K rozhodnutí skončit jsi dospěl až v průběhu této sezóny nebo jsi to zvažoval již dříve?

Rozhodnutí padlo již v létě při vyvrcholení sezóny, na pro nás již tradičním turnájku v Plzni, kde jsme opět nedokázali zvednout nad hlavy pohár pro vítěze a to byl pro mě zlomový bod.

Ale tenhle rok se šušká, že bych měl jít konečně do pole, asi mě chtějí ještě zvyklat, tak je možné, že pozvedneme pohár (minimálně chmelový). A kdyby se nám to náhodou nepovedlo v Plzni na Fat Pipe Open, o čemž silně pochybuji, tak tenhle rok jsme zařadili do naší hlavní části sezóny nově Open Air Dobrušku, kam se také velice těšíme a budeme usilovat o ovládnutí turnaje, aspoň té večerní části.

Čím nyní nahradíš florbal ve svém volném čase?

S Tomášem Houskou se začínáme angažovat do Hobby Horsingu, kde naším hlavním cílem je dostat tento unikátní, oku lahodící, elegantní sport na olympiádu. Myslíme si, že máme větší šanci se tam dostat s našimi oři, než s florbalem. K této příležitosti bych vám chtěl oznámit, že zakládáme oddíl Žokejové a přátelé Šemíka, na počest Šemíka rodu Šavrdů.

Všem, kdo četli až sem (asi to moc z vás nezvládlo), přeji příjemné prožití Vánoc. A klukům mnoho štěstí a úspěchů, nejen těch sportovních, do dalších let.